Od jara loňského roku rezonuje v mediích kauza Turów. Jedná se o to, že těžební činnost v tomto polském dole negativně ovlivňuje množství podzemní vody a kvalitu života lidí z oblasti Hrádku nad Nisou. Polská vláda nedělala nic pro zlepšení situace. Případ se dostal k Evropskému soudnímu dvoru, který nařídil zatavení těžby v dole až do finálního verdiktu. To polská strana nerespektovala a byla ji vyměřena pokuta půl milionu eur za každý den těžby.

Hnědouhelný důl Turów má rozlohu 28 čtverečních kilometrů a hloubku sahající k hladině Baltského moře. Nachází se zde elektrárna a systém skleníků vytápěných elektrárnou. V dole došlo v 80. let 20. století k porušení kolektoru podzemní vody. Od té doby došlo k poklesu její hladiny místy až o 70 m. Toto porušení má utěsnit nově budovaná nepropustná stěna. Polská strana navíc od r. 2014 neposkytuje údaje o odčerpaném množství vody z dolu. Vliv narušení zesílilo i dlouhotrvající sucho z let 2014-2020

Dne 3.2. 2022 byla podepsána dohoda mezi Polskou a Českou republikou o osudu hnědouhelného dolu Turów. Účelem dohody je spolupráce obou stran při provádění a financování opatření k zjišťování, zmírňování a prevenci dopadů, včetně monitorování těžby a následných rekultivačních prací na dole Turów na území České republiky.

Polská strana se dohodou zavázala k tomu, že: 

Obrázek č.1 znázornění polohy bariéry a směru ze kterého podle průzkumů voda do dolu přitéká. Zdroj: http://www.geology.cz/img/aktu/CGS_Turow_FAQ_2022_02_12.pdf 

Naskytuje se tu však otázka, zda je tato smlouva dostatečná. Třeba i kvůli tajnostem české vlády ohledně jejího podpisu. Je zpochybňována hlavně účinnost podzemní bariéry na ochranu před únikem vody z podzemí a její umístění, které by podle některých odborníků mělo být o 3 km jinde (viz. obr. č.2). Navíc podle oficiálního vyjádření polské strany bariéra nemá za cíl zamezit úniku podzemní vody z území ČR, ale má omezit zaplavování dolu a tím zlepšit jeho provoz. Stěna má být dokončena v červnu tohoto roku a poté se bude rok zkoumat její účinnost. Česká geologická společnost ve svém vyjádření říká, že by stěna mohla bránit úniku vody ze spodních kolektorů. Ovšem podle odborníků z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, neexistuje jediný důkaz o tom, že by stěna mohla zlepšit situaci hladin podzemních vod ve vodních zdrojích. Do dnešního dne není pozorován žádný pozitivní vliv stěny.

Podle právní organizace Frank Bold, která se věnuje legislativním skutečnostem v kauze ať už na straně Polska nebo Česka, je smlouva, co se týče znění, nedostatečná hned v několika bodech. 

  1. Polsko neprokázalo, že těžba do budoucna nebude způsobovat škody na území České republiky.
  2. Není nijak prokázána účinnost bariéry, která má zabránit úbytku vody ve vrtech sloužících jako zdroj pitné vody.
  3. V omezení rozsahu těžby do hloubky a přibližování se Českým hranicím. 
  4. Smlouva neobsahuje povinnost polské strany upravit podzemní bariéru, pokud se bude voda stále ztrácet. 

Navíc stát má zákonem danou povinnost chránit životní prostředí. 

Obrázek č. 2. Směr, kterým by měla odtékat podzemní voda a kde by tedy měla stát nepropustná bariéra. Zdroj:(https://d6scj24zvfbbo.cloudfront.net/ceb9ecf7240b8705dfd536d6914bc23d/200000065-ab1bbab1bd/Voda.pdf?ph=685c7173fd)

Autorka: Hana Šťastná