Spolek Mnoho světů chystá na příští rok další akci, kde bude znovu soubor přednášek. Jednou z hostek má být i Katka Majerová, která se zabývá propagací WWOOF. Toto uskupení vám můžeme popsat přes oficiální citaci: „WWOOF Czechia je součástí celosvětové snahy o propojení dobrovolníků s ekologickými zemědělci, podporu vzdělávací výměny a budování globální komunity, která oceňuje ekologické způsoby hospodaření. Dobrovolníci neboli ‚WWOOFeři‘ stráví přibližně polovinu každého dne pomáháním na farmě, učí se o ekologickém zemědělství a sdílejí každodenní život se svým hostitelem.“ Při příležitosti domluvy události vznikl i rozhovor.

V úvodu máme napsány základní informace o tom, jak se stát WWOOFerem/kou. 

Jak jste se vy osobně dostala k tomuto hnutí?

Asi bych neřekla hnutí, ale spíše platforma. Je to už dost dávno, ale myslím, že mě o wwoofu řekla spolužačka na vysoké škole. Měly jsme tehdy každá za sebou několik workcampů. Líbilo se mi, že se dá vycestovat do zahraničí a dostat se k místním lidem, poznat kulturu, smýšlení, a nebýt tam jako turista. Ale úplně mi nesedlo, že tam jsme se skupinou třeba dvaceti lidí a měly bychom se podřizovat ve všem, co chce skupina. A právě wwoofing je tím individuálním dobrovolnictvím.

Člověk si sám vše zařídí, vykomunikuje, a je zkrátka sám za sebe.

Zmiňujete studium VŠ. Pokud teď popíšeme přesnější definice tohoto dobrovolnictví,

jde to zařadit někam mezi neplacenou brigádu, stáž, au-pair?

Myslím, že to každý vnímá jinak, a také velice záleží, ke komu se vypravíte. To je ta druhá stránka individuálnosti wwoofu. V materiální rovině jde o výměnu: pomoc za ubytování a stravu, takže se asi blížíme k au-pair. Ale jde samozřejmě o mnohem víc. WWOOF by skutečně měl být hlavně o poznávání, v angličtině se používá výraz experience. A může to být o poznávání a vyzkoušení si nějakého řemesla, dovednosti, ale také způsobu života, myšlení, kultury. Po dobu wwoofování se člověk stává součástí rodiny hospodáře, takže má možnost poznat jejich život do hloubky. A také pozná sám sebe.

Ano, to mi přijde zvláště pro mladé lidi velmi prospěšné. Člověk je tedy v bližším kontaktu s hostiteli, a ve wwooferském infu máte uvedeno, aby měl aktivních pět dní v týdnu. Liší se ta doba i podle sezóny? Jde s pobytem spojit cestování, poznávání nových míst?

Podle mezinárodních pravidel wwoofingu je obvyklé, že wwoofer pracuje 5 dní v týdnu 5-6 hodin denně. Ale je to samozřejmě opět individuální, záleží na vzájemné domluvě. Byla jsem na místech, kde jsem pracovala mnohem méně, jinde zase mnohem déle –  ale dobrovolně, nikdo mě nenutil. Stává se, že sám hostitel vezme wwoofera na zajímavé místo v okolí nebo na nějakou kulturní akci.  Na samostatné objevy jsou potom víkendy. Pokud jede wwoofer do zahraničí, obvykle si to zorganizuje tak, že pobyde na farmě a po skončení wwoofingu zamíří někam na výlety.

Potřebuje člověk k pobytu nějaké předchozí zkušenosti, například z letních táborů, nebo brigád?

Farmy obvykle bývají náročné na čas i sílu.

Určitě nejsou potřeba žádné zkušenosti, hostitel se přizpůsobí tomu, co wwoofer může zvládnout.

Jak jsem již říkala, člověk právě pozná sám sebe, a třeba i svoje limity. Ale také to, co ho baví dělat, jak by se mu líbilo nebo také nelíbilo žít.

Tím se dostáváme i k otázce věku. Bavili jsme se hlavně o mladých studujících lidech.

Je tato aktivita vhodná pro starší zájemce, single matky s dětmi, nebo i pro celé rodiny?

Určitě není žádné omezení. Nejvíce wwooferů jsou sice mladí lidé, co buď studují nebo studium přerušili a dávají si jednoduše pauzu. Ale třeba během koronavirové epidemie se mi ozývaly právě maminky, že by rády vzaly své děti někam na venkov, kde se dalo žít relativně normálně. V zahraničí jsem potkávala i lidi v seniorském věku, spíše ženy. Osobně bych byla moc ráda, aby se tento trend rozšířil i v Česku.

Také bychom byli rádi, snad tímto rozhovorem tomu nějak v blízké době pomůžeme. 

Když se teď zaměříme na ty, co můžou libovolně cestovat, doporučila byste novým wooferům 

a wooferkám začít v ČR a poté další rok ještě navštívit cizinu? Nebo naopak, zkusit hned jinou zemi, jako první volbu?

Záleží, co kdo preferuje, jet po Česku určitě stojí za to. Je tu spoustu nádherných koutů, kam by člověk jinak asi nezavítal. A je to fajn volba v případě, kdy si nepošetříte tolik volna v kuse. 

Alespoň já osobně, když už jedu někam dál, tak tam chci zůstat co nejdéle. Letecké pobyty na víkend mi nikdy nic neříkaly. 

Tomu rozumím. WWOOF pobyt je doporučený od jednoho měsíce až po celé tři letní.

Jaké s tím máte zkušenosti od ostatních dobrovolníků v ČR, co si volí nejčastěji?

Liší se to nějak výrazně v rámci naší republiky a ciziny?

To je opravdu různé, záleží jaké má kdo možnosti, a opět také, jak se domluví s hostitelem.

Obecně je dobré zůstat na jedné farmě alespoň týden, raději dva. Než se člověk rozkouká, zjistí co a jak funguje. Hospodář je rád, když wwoofer dokáže něco už dělat sám. Jednak se potom skutečně jedná o pomoc, a také wwoofer potom odjíždí s pocitem, že se něco opravdu naučil, že něco zvládá. A samozřejmě se také dostanete i k odbornější práci a víc se poznáte s lidmi, za kterými jste přijeli. Pokud můžu mluvit za Česko, tak je určitě o co stát!

Pokud bychom teď na část listu napsali jeden všední den woofera/ky, jak přibližně vypadá?

Většina našich hostitelů nejsou tradiční sedláci, takže se nestává nijak extra brzy. V klidu si dopřejí snídani a pak se jde obstarat zvířata. Podojit, nakrmit, uklidit. Kdo zvířata nemá, vyrazí třeba na zahradu nebo políčko, po ránu se pracuje nejlépe. Dá se sklízet úroda, plít, sázet a sít nové plodiny. K poledni se nejčastěji sbírají bylinky. Oběd připraví buď hostitel nebo klidně wwoofer, je to skvělá možnost vyzkoušet něco nového a netradičního. Odpoledne může přijít řada na zpracovávání úrody, mléka nebo se věnovat opravám, úklidu. Wwoofer se buď připojí k hostiteli, nebo se věnuje vlastním aktivitám, či vyrazí prozkoumávat okolí. Večer se setkávají opět společně u stolu.

Jsme už v závěru domluveného času, tak položím poslední dotaz. Jaký pobyt vám nejvíce utkvěl v paměti? Váš nebo i cizí? Máte nějaký zvlášť památný, nebo neobvyklý ohlas?

Spíše to jsou takové střípky, co mi utkvěly v paměti. takové ty drobnosti, co se odehrály v pozadí. Něco dělám doma nebo na zahradě a vzpomenu si, kde jsem si to vyzkoušela poprvé, kdo mě to naučil. Sice už nejsem s farmáři ani jinými zahraničními wwoofery v kontaktu, ale vzpomínám na ně často a v dobrém. S těmi českými jsme samozřejmě stále v kontaktu.

Děkujeme za rozhovor, ať se vám daří ve všem stávajícím i v novém, ve všem, co máte ráda.


Medailonky farem

Vlčí bouda

Jsme rodinné horské hospodářství. Naší hlavní činností je obhospodařování horských luk. Zdraví a kvalita života našich zvířat jsou pro nás prioritou. Věříme, že je možné hospodařit tak, aby nebyla poškozována příroda, a zároveň mít dostatek. Nám hodpodaření v souladu s přírodou přináší mimo jiné to, že přímo za okny můžeme pozorovat divočinu, a také to, že se méně nadřeme.

Přijeďte a uvidíte: zelené zdravé louky a bohatý život v nich, zdravá a spokojená zvířata.

Pořádáme také zážitkové a vzdělávací programy pro děti.

Nacházíme se v CHKO Jizerské hory, která je oblíbeným místem pro letní i zimní turistiku. Zimy jsou zde dlouhé a přináší s sebou hodně sněhu.

Práce se u nás liší každý týden, takže budete požádáni o pomoc s tím, co je zrovna potřeba. Obvykle se jedná o práci v lese, s údržbou pastvin a péčí o koně. Máme také v plánu postavit skleník, venkovní relaxační zónu a přístřešek, takže se můžete připojit i ke stavařině.

Rozloha pozemku: 20 ha

Wwoof ID: 153734 

E-mailová adresa: vlcibouda@gmail.com 

Adresa: Lučany nad Nisou 709, 46871


Malá ekologická země Arnika

Jsme rodinná farma a hospodaříme zde již od 70. let. Uplynulo spoustu času a udělalo se obrovské množství práce, která přinesla své ovoce v podobě pestré a živé krajiny. V současnosti se zaměřujeme na chov masných zvířat – zvěřiny, skotu a ovcí. Chováme také jezdecké koně, mléko nám dává koza. Pěstujeme v menší míře zeleninu a ovoce. 

Několikrát do roka se na našich pozemcích konají společenské a kulturní akce, společně slavíme také svátky, například Velikonoce, slunovrat, karneval nebo keltské slavnosti spojené s koloběhem přírody. 

Nacházíme se v krásné krajině Slavkovského lesa nedaleko slavného lázeňského trojúhelníku – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně. Nedaleko je také hrad Bečov a Loket a spoustu dalších zajímavých míst, které stojí za to navštívit.

Dobrovolníci nám pomáhají s udržováním pastvin, ze kterých odstraňujeme náletové dřeviny a zpracováváme je na palivové dřevo. Dále potřebujeme průběžně opravovat ohrady, někdy i něco nového postavit. Samozřejmě záleží také na tom, co vás zajímá a co umíte.

Rozloha pozemku: 250 ha

Wwoof ID: 153676

E-mailová adresa: josefklein@mujmejl.cz 

Adresa: Ležnice 811, Horní Slavkov 357 31 


Statek Vávrovi

Jsme rodina, která zde žije a hospodaří od roku 2011.Stále se učíme. Zaměřujeme se na chov včel, ale naším cílem je celoroční soběstačnost se zeleninou a masem. Rádi pracujeme venku.

Obděláváme 0,1 ha velké políčko, kde pěstujeme zeleninu, dále máme 4 ha pastvin. Vysadili jsme ovocné stromky podél pozemku, které se ve zdejší krajině běžně nevyskytují. 

Staráme se o kus lesa, kde jsme také hodně vysazovali.

Máme chladokrevného koně Bona, který je naším učitelem, a pár ovcí. 

Pečeme chléb a všelijaké jiné pečivo, vyrábíme mléčné produkty. V létě stáčíme med a vyrábíme medovinu.

Na našem pozemku jsem vybudovali zadržovací systém na dešťovou vodu.

Bydlíme v památkově chráněném stavení (statek broumovského typu), v malebné historické vesnici. Kousek za vesnicí se nachází přírodní oblast Adršpaško-teplické skály s nespočtem možností jak pro turistiku, tak pro lezení. V okolí je komunita aktivních sousedů, se kterými rádi trávíme volný čas.

Můžete u nás očekávat práci na zeleninovém políčku, na louce se senem, pomoc u včel, s opravami stodoly, práci kolem zvířat, přípravu dřeva na topení nebo s opravou oplocení.

Rozloha pozemku: 5 hektarů

Wwoof ID: 153723 

E-mailová adresa: sarkahavelkova@seznam.cz 

Adresa: Suchý Důl 27, 54962