Přejít k navigační liště

Cílem tohoto článku není zplošťovat v historii se vyvíjecí romské etnikum na několik romantizujících představ, ale pomoci k širšímu akceptování identity Romů. V článku jsou prezentovány okolnosti historických sjednocujících prvků romské kultury doplněné pohledem současnosti.

Kočovný život bez jiných možností

Romové již od středověku tradičně cestovali z místa na místo. Při naivním optimismu si to lze vysvětlit způsobem jejich obživy – hledali odbyt pro své výrobky (řemeslníci, zpracování kovů, hudebníci, kočovné divadlo). Zpočátku byli vítáni pro své dovednosti, ale vlády a církve je brzy začaly považovat za podezřelé cizince a pohany. Byli vystaveni pronásledování všude kam přišli a do dnešní dne vlastně ještě jsou. K přežití byli Romové nuceni zůstat neustále v pohybu. Vyvinuli si pověst kočovného životního stylu a značně izolované kultury. Vzhledem ke svému postavení a nutnosti kočování málo lidí navštěvovalo školu a gramotnost byla na nízké úrovni. Hodně z toho, co je o kultuře známo, pochází z příběhů předávaných ústně nebo vyprávěných zpěváky.
Na možnosti obživy kočovných Romů měla značný vliv průmyslová revoluce. Jejich tradiční profese se staly nevýdělečné bez možnosti konkurence. Omezení kočovného způsobu života bylo v Čechách vneseno do zákona v roce 1927 jako zákon o „potulných cikánech”. Ve 20. století se na romském etniku následně také podepsal holokaust a komunistický režim.
V českém a obecně evropském prostředí tradice kočování z povědomí vymizela. Nahradila ji imigrace. Nutnost imigrace vyprovokovaná rasovými útoky, ekonomickými důvody a válkami. 150 tis. Romů bylo nuceno z důvodu vzrůstající nesnášenlivosti opustit Kosovo během války mezi lety 1998-99.

Kultura, folklór

Stereotypy a předsudky se negativně podílí na chápání romské kultury. Protože Romové žijí rozptýleni mezi jinými populacemi v mnoha různých regionech, byla jejich kultura ovlivněna interakcí s kulturou jejich okolního obyvatelstva. Romská kultura má nicméně několik jedinečných a zvláštních aspektů.
Romové nesdílejí jednu společnou víru, spíše si osvojují převládající náboženství země, kde žijí. Některé romské skupiny jsou katolické, muslimské, protestantské, anglikánské nebo baptistické. V česku převládají katolíci.
Rodina je pro Romy základem života. Historicky byli při kočování na okolní společnosti zcela nezávislí, ale uvnitř rodiny byli na sobě naopak závislí beze zbytku. Rodina byla zdrojem obživy, měla funkci výchovnou a také funkci ochranou. Romové se proto se svojí rodinou velmi ztotožňují a za blízké příbuzné považují velmi široký okruh lidí. Velký důraz je kladen na tradiční roli matky a otce.
O romské literatuře a jazyku se lze dočíst ve starším článku na tomto webu.
Romský folklór a především literatura může sloužit jako dobrý nástroj pro etnoemancipační proces, avšak občas svádí k romantizaci představ o životě Romů (A.S. Puškin – Cikáni).

Národní symboly

Pro kulturu méně důležité, avšak pro identitu velmi nápomocné je jsou symboly vlajky a hymny. Jejich přijetí je projevem národní příslušnosti ke společenství Romů na celém světě, se kterými ho pojí stejný historický osud, kultura a vědomí odlišnosti od národní příslušnosti majoritní společnosti.
Vlajka
Romská vlajka sestává ze dvou pruhů – spodního zeleného, symbolizujícího přírodu a horního modrého, představujícího oblohu. Uprostřed se nachází červené vozové kolo (tzv. Ašókova čakra) se šestnácti špičkami. Jelikož stejné kolo je i na státní vlajce Indie, Romové se tímto způsobem přihlásili k zemi, z níž jejich předkové odešli před tisíciletím.
Hymna
Hymna vznikla na základě textu staré romské písně Djelem, djelem… a melodie známé u rumunských Romů, kterou upravil hudebník Jarko Jovanović v roce 1971. Romská hymna často zní na setkání romských aktivistů nebo při oslavách Mezinárodního dne Romů.

Geľom, geľom
Geľom, geľom, lungone dromenca,
Malaďiľom bachtale Romenca.
Aj, Romale, aj čhavale.
Aj, Romale, aj čhavale.
Aj, Romale, khatar tumen aven?
Le cerhenca, bachtale dromenca?
The man esas bari famiľija,
Murdarďa la e kaľi legija.
Aven manca sa lumake Roma
Kaj phuterde le Romenge droma.
Ake vrjama – ušťi Rom akana
Amen chuťas the mištes keraha.
Aj Romale, aj čhavale,
Aj Romale, aj čhavale

Šel jsem, šel jsem
Šel jsem, šel jsem, dlouhými cestami
Potkal jsem se se šťastnými Romy.
O, Romové, o děti,
O, Romové, o děti,
O, Romové, odkud přicházíte?
Se stany, po šťastných cestách?
I já jsem měl velkou rodinu.
Zabila ji černá legie.
Pojďte se mnou, Romové celého světa.
Kde se otevřely cesty Romům.
Teď je ta chvíle – povstaň člověče
Vyskočíme a bude dobře.
O, Romové, o děti,
O, Romové, o děti.



Zdroje
[1] SAMPSON, Anthony. Europe’s nomads… but not by choice. The Guardian. 2000. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2000/apr/08/immigration.uk
[2] KAROLY, Mirjam. Third Migration. Council of Europe, Project Education of Roma Children in Europe. Dostupné z: https://www.coe.int/t/dg4/education/roma/Source/FS/7.0_corr.pdf
[3] KALOVÁ, J., ZÁVODSKÁ M., Druhá směna: jak využívat dějidějiny Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ : jak využívat literaturu Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ. Praha: Romea, 2012. ISBN 978-80-904106-1-9.
[4] HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů, Společenství Romů na Moravě ; : Muzeum romské kultury, 2001- ISBN 80-7106-615-X

Kategorie: BLOG

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *